1. Mexiko není součástí střední Ameriky
Mexiko patří geograficky spolu s Kanadou a USA do severní Ameriky. Sem náleží i ekonomicky a to díky smlouvě NAFTA (North American Free Trade Agreement), kterou uzavřelo s Kanadou a USA. Je členem i G20 – tedy je jednou z dvaceti nejvyspělejších zemí světa, které se pravidelně scházejí na summitu G20. Nedávno toto setkání v Hamburku provázely velké nepokoje levicových radikálů.
2. Mexická vlajka
Mexická vlajka vypadá stejně jako italská jen má uprostřed v bílém prostředním poli umístěný mexický státní znak. Ten zobrazuje orla, který sedí na nopálovém kaktusu a v zobáku drží hada. Tento plaz odkazuje k pověsti o příchodu Aztéku do centrálního Mexika a založení jejich říše s hlavním městem Tenochtitlán na jehož místě vybudovali v 16. století španělští conquistadoři dnešní Mexico City.
Barevné pruhy na vlajce pak představují:
- červená - symbolizuje spojení indiánské, míšenecké a španělské krve
- bílá - znamená neposkvrněnost a čistotu náboženství
- zelená - představuje nezávislost
3. Mexická kuchyně
Dovolená v Mexiku to je i gastronomické zážitek. Jedním z nejčastějších omylů je, že mexická kuchyně strašlivě pálí.
Ano, mají některá jídla mírně pálivá, ale budete překvapeni, že nepálí tolik jako se vaří “mexická“ kuchyně ve většině českých restauracích, kde nemají kuchaře rodilého Mexičana. Ta proslulá pálivost vzniká až poté, co si do jídla přidáte některou z velmi pálivých omáček. Tu vám přinesou spolu s jídlem nebo jsou v malých mističkách všudypřítomné na stolech. Většinou to bývá "chille habanero" a je na Scovilleho stupnici pálivosti poměrně hodně vysoko. Papriky (rod Capsicum) obsahují látku kapsaicin, která způsobuje pálení tím, že stimuluje receptory nervových zakončení jazyka. Počet Scoville jednotek pálivosti (SHU) odpovídá přítomnému množství kapsaicinu.
4. Pláže v Mexiku
Pyramidy v Mexiku jsou bezpochyby velkým lákadlem, ale větší část své dovolené strávíte nepochybně na bělostné karibské pláži omývané tyrkysovým Karibikem.
Jestli pak víte, že zdejší karibské pláže na Yucatanu se honosí přívlastkem „klimatizované“? Až zde budete chodit po pláži všimněte si, že písek vůbec nepálí a to ani v pravé poledne a při teplotách přesahující 30 st. C. Je to způsobeno dávnými pozůstatky řas, konkrétně druhem Halimeda, když řasy uhynuly, změnily barvu na světlou, rozpadly se na mikro částečky a spolu s pískem který vznikl obroušením mušlí a korálů tak za stovky tisíc let vytvořily nádherné bělostné pláže jimiž je Riviera Maya proslulá. Žádné boty do moře nepotřebujete, protože písek nepálí a mořské dno je písčité.
5. Rozloha Mexika
Mexiko je krásná a veliká země, má necelé 2 mil. km2 a byla by ještě větší, pokud by nedošlo k válce mezi Mexikem a USA.
Tato válka byla vyvolaná mocenskými choutkami Američanů, kteří původně chtěli odkoupit od Mexika území dnešního Nového Mexika a Kalifornie. Mexičané odmítli prodat své území a tak poslali Američané na území Mexika vojáky, čímž došlo k vojenskému střetu. Hned na to schválil 13.května 1846 US kongres vstup Američanů do války, která skončila v roce 1848 kapitulací Mexika. To se muselo vzdát více než poloviny své původní rozlohy. Tato území, se tak staly součástí USA. Konkrétně se jednalo o území dnešních států Kalifornie, Texas, Nové Mexiko, Utah, Arizona, Colorado a část Wyomingu, celkem téměř 50% původní rozlohy Mexika.
6. Tajemství pyramid
Mayové vybudovali svá království mezi lety 200 – 850 našeho letopočtu v tzv. „klasickém období“. V průběhu 9. a 10. století n.l. však byla zatím z ne zcela jasných důvodů opuštěna a Mayové si už nikdy nepostavili další království ani své mystické chrámy.
Výjimkou byla Chichén Itzá, jejíž nová část byla postavena po roce 1000 n.l., ale to již hovoříme o tzv. Toltécko-mayské kultuře.
To nejzajímavější ovšem je, že když přišli na Yucatan v 16.století španělští conquistadoři, všechna mayská království byla již opuštěna, pohlcena a ztracena v džungli. Objevovat tyto stavby začali dobrodruzi až v 18. a 19. století. Řada království byla objevena v nedávném historii a stále se ještě objevují další.
7. Pulque
Tequila, kterou jistě každý zná, nepochází od Mayů ani Aztéků. Proces destilace přinesli do Mexika až Španělé.
Původní indiánští obyvatelé měli svůj „alkoholický“ nápoj. Jmenuje se „Pulque“ – indiáni, zejména Aztékové ho nazývali nápojem bohů a získával se ze stejné rostliny jako se dnes vyrábí tequilla či mezcal – tedy z agáve azul, kterému se též říká maguey. Vzniká kvašením šťávy, která se zachytává a získává v místě, kde končí stonek květu, který se odstraní. Toto místo se pak plní bílou tekutinou, vlastní proces kvašení trvá cca 48 hodin a získá se tak bílá, hlenovitá tekutina s obsahem alkoholu kolem 5%. Dalo by se říci, že je to obdoba našeho burčáku, proto také nevydrží dlouho. V posledních letech jeho obliba velmi stoupá a připravují se různě ochucené varianty.
V Playa del Carmen navštivte Pulquerii, na rohu 5.avenidy a 34 calle, kde si ho můžete objednat.
