V mayském překladu znamená jméno Cobá „neklidné vody“, což pravděpodobně poukazuje na pět okolních jezer neboli cenotes: Cobá, Macanxoc, Sacalpuc, Yaxlaguna a Xcanh. Při návštěvě pradávných mayských chrámů zachovalých uprostřed divoké džungle budete moci dýchat horký vlhký vzduch, kráčet po staletí starých stezkách nebo vylézt po strmých schodech na vrcholy pyramid. To vše Vás spojí se starou mayskou civilizací, která jako by pospávala na kamenech v pralese, čekajíc na vhodný okamžik k znovuzrození z dávných hlubin času.
Cobá nachází cca 40 km západně od Tulumu ve vnitrozemí. Z Playa del Carmen se tam dostanete za necelou hodinu a půl. Je pravděpodobně největším prehispánským osídlením klasického období v severním Yucatanu. Rozkládá se mezi lagunami Cobá a Macanxoc a je obklopena bohatou vegetací džungle, jejichž stromů používali Mayové ke stavbě dřevěných domů. Mnoho dalších stromů a rostlin využívali Mayové v praxi pro jejich léčivé účinky, aromatické látky, ovoce i halucinogenní látky, např. cedr, mahagon, zapote (žvýkačky) či huano (druh palmy používaný na střechy). Džungle byla plná zvěře, zejména jelenů, kapibar, skunků, ptáků a hadů. V laguně žili krokodýli a ryby a ještě před 20-ti lety tu žili jaguáři.
Nohoch Mul je se 42 metry nejvyšší pyramidou v mexické části Yucatanu
Cobá je jméno původní, ale jeho význam je nejasný. Říká se, že má něco společného s lagunou. V době příchodu Španělů bylo město dávno opuštěné a pohlcené džunglí. První zmínky o znovuobjevení Cobá přinášejí v polovině 19. století (1842) známí badatelé Frederick Catherwood a John Stephens.
Nejstarší důkazy osídlení v Coba se datují z předklasického období zhruba 100 před n. l.V průběhu ranně klasického období (250-600 n.l.) se Cobá stává regionálním hlavním městem a v období konce klasického období (800-950 n.l.) je na vrcholu své politické, vojenské a kulturní moci. Žije v ní zhruba 50tis. obyvatel a oblast zaujímá plochu 80km2.
V této době Cobá posiluje svoje vztahy se severními oblastmi Yucatanu a naopak zanikají její vztahy s oblastí Petén na jihu. Moc jejiho vlivu dokládá např. to, že využívala přírodní přístav Xel-Ha (60km vzdálený) k provozování svých obchodních aktivit (cesta vedla v mělkých pobřežních vodách kolem celého Yucatanu až k dnešnímu městu Veracruz v Mexickém zálivu). Rovněž udržovala styky s důležitými městy v Guatemale např. Tikal či Calakmul.
V Cobá se nachází zhruba 6500 různých staveb, z nichž pouze zlomek byl „vydolován“z džungle a zrekonstruován. Stavby z klasického období se vyznačují jasně definovanou strukturou a orientací, zvýšenými platformami, místnostmi s klenbou, a vytvářenim náměstí a patia.
V ranně postklasickém období (1000-1250 n.l.) se v Cobá projevuje vliv národa Itzů, kteří přinesli do architektury stavební prvky podobné těm, které můžeme dnes vidět v Tulumu, Xcaretu nebo Xel-ha - to jest na východním karibském pobřeží Yucatanu. Stavby z ranného období, resp. jejich materiál použity na stavbu nových chrámů, které byly menších rozměrů s hrubymi překlady a podpěrami - tento styl architektury je znám jako styl východního pobřeží.
V pozdním postklasickým období 1250-1450 n.l. význam a moc města upadá a její význam přebírá město Mayapán severně od dnešní Meridy.
Cobá je zajímavá z několika důvodů:
1) Je zde nejvyšší mayská pyramida na území Mexika – je vysoká 42m a jmenuje se Nohoch Mul
2) Je to město s největším výskytem kamenných stél
3) Je zde velké množství tzv. Sacbé – „bílá cesta“
Sacbé: Nejrozsáhlejší síť tzv. sacbé (bílých cest) v celém prehispánském světě. Celkem bylo k dnešnímu dni odkryto vice jak 40 cest jejichž délka se pohybuje od několika málo metrů až po téměř 100 km (např.Yaxúná)
Stéla: V Cobá se nachází celkem 34 vytesaných a ozdobených stél z klasického období a několik hladkých (protože v pozdějším období nebyly vytesány, nýbrž ozdobeny štukem a namalovány). Jedna stéla nese datum 21.12.2012 (zimní slunovrat 2012). Stéla je v podstatě monolitický blok vápence s vytesanými basreliéfy umístěný vertikálně poblíž budov nebo přímo na nich. Reliéfy zobrazují tváře a jména některých vládců a jsou zde zaznamenány důležité historické události: narození, sňatky, úmrtí, korunovace, bitvy a rovněž důležité astronomické úkazy. Jelikož vápenec není tvrdý kámen, eroze v průběhu stovek let vykonala své. Proto je téměř nemožné přečíst data,kromě několika stél v období 613-780 n.l. Většina stél má téměř totožné provedení, byť odkazuje na jiné události a fakta. Levá část monolitu obsahuje od shora dolů sloupec glyfů, v centru je zobrazena důležitá osoba s rozkročenými nohami a hledící doleva. Postava je oblečena do slavnostního roucha, ozdobena náhrdelníky, náramky a čelenkou, v ruce přes prsa drží znak královské moci. Někdy jsou zobrazeny též zajatci, kteří slouží jako podstavec a klečící na zemi. Jejich ruce jsou vždy svázány. Zarážející je rovněž rozdíl elegance a bohatosti roucha hlavní postavy a jednoduchosti oblečení zajatců. Poblíž zajatců-otroků můžeme vidět glyf, který je identifikuje. Některé stély byly přeneseny z jejich původního místa a byly umístěny celé (nebo jejich fragmenty) na budovy, schodiště, nebo patia. Během postklasického období byly kolem nich vybudovány jednoduché “shrines“ s nízkou zídkou ze tří stran. V některých případech byly doplněny kruhovým oltářem jakou u stél 1,3,5,6 a 8 ve skupině Macanxoce z klasického období resp.stéla11 ze skupiny Cobá.
Štuk a nástěnné malby: V Cobá stejně jako téměř ve všech archeologických mayských nalezištích budovy nevypadaly tak jak je vidíme dnes, ale zvenčí i zevnitř byly pokryty vrstvou bílého štuku, na který se nanášely sytě barevné nátěry. Z barev dominovaly hlavně červená a modrá. Mayové kladli velký důraz na barevné provedení, které mělo nejen dekorativní charakter, ale některé motivy měly i náboženský nebo politický význam, zejména s ohledem na účel k jakému sloužila budova. Navíc fasády byly často zdobeny štukovými plastikami rovněž v barevném provedení. Často představovali přírodní motivy nebo figury se zvířecími nebo lidskými obličeji nebo božstva. Dalším rozšířeným dekoračním prvkem byly nástěnné malby, které většinou zobrazovaly politické a náboženské události a motivy. V průběhu klasického období se aplikovali uvnitř budov, zatímco v poklasickém i zvenčí.
Skupina Cobá: Obsahuje 53 budov, je nejstarším místem celého města a zde začína většina sacbé, které se vydávají různým směrem. Má Akropoli s velkým počtem budov, které zvýrazňují význam tohoto místa, důležitého centra města po stovky let. Pouze malá část těchto budov byla objevena a můžeme je navštívit.
The Castle/Church je 25 metrů vysoká stavba, jejíž průčelí směřuje k laguně Cobá je druhou nejvyšší stavbou ve městě. Tvoří jí 9 oblých sekcí. Budova se stavěla postupně a její dnešní vzhled neumožňuje zcela rozpoznat jednotlivé etapy.
Stavba započala v ranně klasickém období, poslední části je maly chrám navrcholu.
Stéla11: v patiu na úpatí stavby je horní fragment stély obklopený malou shrine s kruhovým oltářem. Na stéle můžeme vidět některé glyfy, které však neumožňují přesně určit data korespondující s touto budovou.
V současnosti původní obyvatelé stále uctívají tuto stélu jako panenskou „colebi“. K tomuto božstvu se modlí a přinášejí oběti, zapalují svíčky s přáním dobré úrody a štěstí při lovu. Struktura 4: je částí skupiny budov jako součást Acropolisu a pocházejí z pozdně klasického období. Je největší a prošla nejvíce přestavbami v průběhu času. Původně byla stavba dlouhou místností. Vnitřek byl zdoben nástěnnými malbami a byly objeveny dva černobíle glyfy reprezentující kaban symbolizující zemi. Před touto místností jsou zbytky stély 12 s částečným vyobrazení zajatců na piedestalu. Stélu obklopují 3 oltáře z různých epoch.
Hřiště na pelotu: jedno ze dvou hřišť z pozdně klasického období se nachází právě ve skupině Cobá na severní části Akropole. Na zdech každé sekce jsou zabudovány pravoúhlé panely zobrazující nahé zajatce svázané a poloklečíc. Na jejich zádech je umístěna hlava jaguára s lotosovým květem. Další kamenný panel je v centru východní stěny, na němž už nelze rozpoznat, co zobrazuje. Uprostřed šikmých stěn je kamenný kruh, kterým hráči museli prohodit míč vyrobený z kaučuku. K tomu mohli použít pouze boky, kolena nebo lokty. Proto měli hráči tyto části náležitě chráněny. Na vrchol stavby vedlo schodiště z odvrácených stran, kde byly místnosti původně se stropy. Některé části nemají kamenné schody a k výstupu na vrchol sloužili dřevěné schody. Mnohem později v postklasickém období, když už se hřiště nepoužívalo, zde byly umístěny stély č. 9 a 10. Opět s jednoduchými shrines v zadní části a hranatým oltářem zepředu. Podlaha hřiště byla pokryta hladkým štukem, který umožňoval dobrý odskok míče. Na jednom konci hřiště pod podlahou byly nalezeny obětní předměty z jadeitu a mušlí, pazourkové nože a malé sošky ze zeleného kamene. Historie původu této míčové hry v mezoamerice se datuje 3tisíce let zpět. Dodnes se praktikuje v některých částech Mexika a do dneška bylo nalezeno cca 1500 takových hřišť. Pravidla, počet hráčů a velikost i tvar hřiště se lišily podle regionů a období, v kterém byly postaveny. Hra měla více-méně rituální podstatu a symboliku a byla často spojována s lidskými oběťmi, které byly nezbytnou součástí této hry. Schodiště “kan“ je na jižní části peloty a obsahuje 15 glyfů symbolizující kan umístěné uprostřed a na konci každé řady na prvních pěti schodech. Kan znamená v řeči mayů žlutý a odkazuje na jižní základní bod. Rovněž znamená “nezbytný“ nebo „oceňovaný“. Po stranách schodiště jsou umístěny dvě kamenné lebky původně natřené červeno-modře. V mezoamerice patří symbol setnutí hlavy a lebky k této hře.
Skupina D Tato skupina leží mezi sacbé 4 a 8 a tvoří ji množství budov. Některé stavby z klasického období obsahují prvky přidané v průběhu postklasického období. To je patrné zejména u chrámů, kde můžeme vidět typický styl východního pobřeží. Pouze několik staveb z této rozsáhlé skupiny bylo prozkoumáno a my je můžeme navštívit.
Paintings group je pojmenovaná podle nalezených nástěnných maleb v interiéru hlavního chrámu a je tvořena pěti objekty a 13 oltáři, dále je zde hřiště na pelotu a Xaibé, křižovatka resp. rozcestník několika sacbé.
Struktura 5 je součástí Paintings group a je tvořena budovou, jejichž horní stavba či místnost byla zakryta střechou a k níž vede centrální schodiště. Pochází z klasického období.
Paintings group: tato skupina obřadních budov pojmenovaná podle zbytků nástěnných maleb názorně ukazuje dvě důležitá období města (klasické a postklasické). Struktura 1 známá též jako „Temple of the frescoes“ je nejvyšší budovou a je tvořena čtyřmi sekcemi se zaoblenými rohy, které odkazují na klasické období, zatímco malý chrám na vrcholu je z pozdně klasického období. Vnitřek i vnější fasáda tohoto chrámu byly bohatě zdobeny nástěnnými malbami, ale dodnes se zachovaly pouze malby a vlysy v horní části s motivy obřadů spojených s úrodou a
přáním deště. Na úpatí chrámu můžeme spatřit stélu č. 27.
Struktura 3 se nalézá severně od chrámu fresek a je tvořena dvěma řadami po sedmi sloupech v těsné blízkosti se nachází 13 malých oltářů, které vedly k závěru, že objekt sloužil náboženským rituálům. Vše se datuje do postklasického období.
Pelota ze skupiny D pochází ze stejného období jako pelota ze skupiny Cobá. Sdílí s ní i stejné motivy poloklečících zajatců se svázanými zápěstími. Liší se však symbolikou planety Venuše (v klasickém období spojovanou se smrtí, obětováním a válkami) umístěnou na kamenných kruzích na obou stranách. Uprostřed hřiště na podlaze je zobrazení kamenné lidské lebky, kde se prováděly obřady a rovněž kamenný disk zobrazující sťatého jaguára, sedícího s ocasem napravo. Tyto značky byly pravděpodobně využívány při počítání skóre. Uprostřed severní stěny je umístěna kamenná deska obsahující 74 glyfů vytesaných v pozdně klasickém období. Retrospektivně popisují historické události místní dynastie, které se udály raně klasickém období. Např. říká, že 5.6. 456 n.l. místní vládce s titulem „Kalo MTE“ jeden z nejdůležitějších v dynastii ukončil deset let svého panování a že o 108 dní později 21.10. 465 n.l. další velmož s titulem „Kalo MTE AHV“ věnoval kamenný monument na hřiště.
Xaibé: znamená v mayštině výraz pro křížení cest. Stojí na místě, kde se protínají sacbé 1,5,6 a 8. Její tvar je výjimečný v mayské architektuře. Má elipsový charakter a pět kruhových sekcí se šikmými stěnami zakončených římsou. Na vrcholu není žádný chrám. Budova má schodiště, které ji rozděluje na dvě části. Pochází z klasického období. U schodiště je fragment stély 31. Kamenná hadí hlava před stélou má symboliku obětování.
skupina Nohoch Mul
Nohoch Mul znamená v mayštině velký kopec. Pouze tři objekty z této skupiny mohou být navštíveny. Nejznámější a nejvyšší stavba Cobá a celého Yucatanu nese stejné jméno Nohoch Mul. Je vysoká 42 metrů a k jejímu vrcholu vede 120 schodů. Je umístěna na platformě cca 100x100 metrů. Má 7 částí se zaoblenými rohy - rysem, který je typický pro architekturu klasického období v Cobá. Centrální schodiště vede až k vrcholu, kde je umístěn chrám postavený v postklasickém období. Na jeho římse můžeme v nikách spatřit štukové plastiky sestupujícího božstva („Descending God“) se zbytky červené a modré barvy.
Struktura 10 se stélou 20 jsou umístěny na hlavním náměstí na nízké platformě se zaoblenými rohy (za strukturou 12). Vrchní část obsahuje dvě místnosti, jejichž klenba nepřežila zub času. První místnost má 7 vchodů a vchod do druhé místnosti je možný pouze přes první místnost. Stéla zde umístěná je nejlépe zachovanou zejména proto, že byla zlomená a dlouhou dobu ležela lícovou částí k zemi. Proto zde můžeme přečíst datum 30. 11. 780 n. l. jako nejnovější údaj. Což je důležité zejména pro určení doby, kdy byla stéla vztyčená. Opět můžeme spatřit panovníka ve slavnostním rouchu držícího přes prsa symbol své moci a svázané zajatce pod piedestalem i po stranách.
Struktura 12 se nachází na stejném náměstí naproti struktuře 10. Malá platforma se šikmými stěnami je podobná struktuře 4 ze skupiny Paintings group, jelikož obě mají stély pocházející z postklasického období. Pravděpodobně zde byla místnost připravována jako hrobka.
skupina Macanxoc Tato skupina je tvořena nízkou platformou (1-4 metry nad terénem) s malými chrámy a oltáři. S největší pravděpodobností se jednalo o objekty s čistě obřadním charakterem. Tato skupina má největší počet stél (8) z celého města a 18 oltářů, které mají vztah ke stélám.
Stéla 1 je umístěna na jednoduché plošině otevřené na protilehlých stranách se schodišti na všech čtyřech stranách. Nepochybně sloužila k obřadním účelům, neboť obsahovala dva monolitické oltáře na každé straně stély. Je to jedna z mála stél vytesané ze všech čtyř stran, má 313 glyfů a obsahuje čtyři data z „dlouhého počtu“- unikátní fakt z celé mayské oblasti. Poslední ze čtyř dat odkazuje na nadcházející zimní slunovrat – 21. prosinec roku 2012.
Stéla 4 je umístěna uvnitř malé svatyně u schodů struktury 2 jedné z nejvyšších budov Macanxoc. Na stéle můžeme zřetelně vidět dva zajatce pod nohami vládce. V textu tvořeném 132 glyfy můžeme číst datum 19.březen 623 n.l., což koresponduje s jarní rovnodenností.
Stéla 8 – uvnitř struktury 8 můžeme spatřit zbytky stély 8. Byly zde nalezeny obětní dary z jadeitu a mušlí. Na stéle můžeme rozeznat charakteristické zobrazení tj. hlavní postava vládce stojící na dvou zajatcích s dvěma dalšími po stranách. Datum odkazuje na 12. 10. 652 n.l. Nález malých oltářů před svatyní ukazuje na náboženské obřady zde prováděné.
Doporučení: Navštivte Cobá velmi brzy po ránu, nejlépe hned v 8.00 kdy se otvírá. Budete mít náskok před ostatními davy turistů a můžete si vychutnat výstup na Nohoch Mul bez pokřikujících Američanů a Španělů. Je ideální spojit tento výlet buď s návštěvou cenotes jako je např. Grand Cenote cca 5 km pred příjezdem do Tulumu po levé straně. Nebo navštivte nádherné pláže v Tulumu jako je El paraiso, La Zebra a další.
