Mayové věřili, že dění na obloze má zásadní význam pro osudy lidí na zemi, a proto je vhodnější nazývat jejich pozorování hvězd spíše astrologií nežli astronomií. V klasickém mayském období byla astrologie nesmírně složitým uměním. Mayové dokázali pozorovat pohyby planet a hvězd s téměř dokonalou přesností, ale celý mýtus stvoření chápali jako neustále se obnovující proces na nebesích. Mayská astrologie tak ovlivňovala téměř vše důležité od korunovace panovníka, přes zahájení bitvy se sousedním městem až po konání posvátné míčové hry – vše mělo svůj čas daný konjunkcemi planet a cykly posvátného kalendáře. Například konjunkce Jupiteru a Venuše byla velmi vhodná k zahájení války. V této souvislosti se používá termín "hvězdná válka" a bývá zobrazována jako krvavý déšť padající z Venuše na Zemi. Takovou válku vedl např. Calakmul proti Tikalu v roce 562 n.l. a na více jak 130 let získal nadvládu nad tímto královstvím i celým regionem.
Caracol neboli hvězdárna, proslulá stavba v Chichén Itzá: uvnitř stavby je kruhové schodiště, které vede k jednotlivým oknům na obvodu stavby. Každé z těchto oken sloužilo k pozorování konkrétní planety a jejích poloh, takto bylo sledováno zejména Slunce, Měsíc a Venuše
Obdivuhodná znalosti pohybu vesmírných těles se často projevovala v geomantickém charakteru jejich měst. Řada staveb byla budována v ose s významnými astronomickými událostmi. Například s východem souhvězdí Plejád či s jarní rovnodenností jako např. v Chichén Itzá nebo Dzibilchaltúnu. Některá města stavěli Mayové jako modely vesmíru, řada staveb byla situována tak, že například hlavní brána či dveře nebo okna umožňovaly sledovat východ, kulminaci i západ jednotlivých hvězd. Guvernérův palác v Uxmalu umožňuje pozorování Venuše, Carcol v Chichén Itzá byl dokonce observatoří, kde každé okno bylo umístěno přesně pro pozorování nejen určitého typu planety, ale i její fáze (např. východ nebo kulminace). Mayové se velmi zajímaly o hvězdokupy Plejád, Venuši, Mars i Jupiter a samozřejmě, že velmi podrobně sledovali i Slunce a Měsíc, což jim umožňovalo předvídat zatmění Slunce naprosto přesně. Tzv.Dráždanský kodex obsahuje tabulky pro určování zatmění Slunce, zároveň je vněm ale pět stran věnováno planetě Venuši, která, jak se zdá, měla pro Maye mimořádně důležitý význam. Zajímal je její průměrný cyklus (584 dní) a právě tomuto číslu a jeho násobkům věnovali kněží mimořádnou pozornost.
Palác guvernéra, impozantní stavba v Uxmalu: z jeho středního okna sledoval panovník východ Venuše v přímce, která procházela mezi dvěmi hlavami dvouhlavého jaguářího trůnu
Mayská astrologie v naší době
V dnešní době se můžeme hodně naučit z moudrého, intelektuálního a duchovního dědictví původních obyvatel Mesoameriky. Mayská astrologie nabízí pro nás neobvyklý pohled na lidskou existenci. Hlavní rozdíl mezi západní (naší) a mayskou astrologií je v tom, že naše astrologie interpretuje nebeské události (napr. konjunkce, zatmění..) prostorově, kdežto mayská astrologie k nim přistupuje z hlediska časových úseků. To znamená nebeské události byly interpretovány podle toho, jaký vliv měly na časovou periodu v níž se odehrály. Základem mayského astrologického systému nejsou planety a jejich konstelace, nýbrž je založena na denních znameních posvátného kalendáře. Více v sekci o posvátném kalendáři.
Zdroje:
Kenneth Johnson „Jaguáří moudrost“
Adrian Gilbert a Maurice Cotterell: „Mayská proroctví“
B.Scofield a B.Orr Mayská astrologie v praxi“
