Stručný časový přehled jednotlivých období
předklasické období (2500 př.n.l. – 250 n.l.)
Chronologicky: vznik prvních zemědělských komunit, vznik olmécké civilizace na pobřeží mexického zálivu, vznik dalších center La Venta a Tres Zapotes – první formy hieroglyfického písma, vznik prvních velkých mayských středisek např. El Mirador, postupný zánik olmécké nadvlády, postupné rozšiřování hieroglyfického písma a kalendářního systému tzv.: „dlouhý počet“, rozvoj Tikalu jako nejvlivnějšího města v centrální oblasti.
Raně klasické období (250 – 600 n.l.)
Charakterizované rozkvětem umění a architektury, dochází k rozvoji politických útvarů z nichž nejvýznamnější je Tikal jenž ovládá velká území ve vnitrozemí, rozvoj dalších panovnických dynastií a měst, charakteristické pro toto období je vytváření stél (kamenné sloupy s vytesanými hieroglyfy, které popisují dějiny konkrétního města) a oltářů, projevuje se silný vliv Teotihuacánu jako nejmocnějšího města ve středním Mexiku.
Pozdně klasické období (600 – 950 n.l.)
Po pádu Teotihuacánu dochází k dočasnému úpadku Tikalu naopak se rozvíjejí významné městské státy jako Calakmul, Palenque, Yaxchilán, Toniná, či Copán, dochází k častým konfliktům mezi těmito rivaly, na konci tohoto období dochází k úpadku a opuštění hlavních center na jihu mayského teritoria (nazývá se též pád či zhroucení mayské civilizace), přičemž na severu Yucatanu přežívají některá města déle a dopad není tak dramatický.
Raně poklasické období (950 – 1250 n.l.)
V tomto období dochází k silné migrací národů středního Mexika, vznikají multietnické politické útvary jako toltécké město Tula, celou oblastí se šíří kult Kukulkana neboli opeřeného hada (v nářečí nahuatl se mu říká Quetzalcoatl), vliv migrace se projevuje v rozkvětu některých mayských měst na severu zejména Chichén Itzá, dochází k rozvoji vodní obchodní cesty v příbřežních vodách mexického zálivu směrem k Hondurasu, rozvíjí se nový architektonický styl
Pozdně poklasické období (1250 – 1521 resp. 1697 n.l.)
Toto období je charakterizováno politickou rozštěpeností, na severu Yucatánu upadá moc Chichén Itzá a pozici vůdčího státu přebírá město Mayapán, paralelně dochází ve středním Mexiku k založení města Tenochtitlán a vzniku aztécké říše, která se stává nejmocnější říší v dějinách Mesoameriky. Tato epocha rozvoje končí příjezdem Hernanda Cortéze v roce 1519 a dobytím aztécké říše 1521. Historie dobývání Yucatanu a podrobování jednotlivých mayských států však trvalo Španělům ještě téměř 2 staletí kdy padlo poslední mayské město Tayasal v roce 1697.
