Mexickou kuchyni zná asi každý nebo má svou představu jak vypadá a chutná.
Jeden z nejčastějších omylů je, že mexická kuchyně strašlivě pálí. Ano, mají některá jídla mírně pálivá, ale budete překvapeni, že nepálí tolik jako se vaří “mexická“ kuchyně ve většině českých restauracích, které nemají jako kuchaře rodilého Mexičana.
Proslulá pálivost vzniká až poté, co si do jídla přidáte některou z velmi pálivých omáček, která vám přinesou spolu s jídlem nebo které jsou v malých mističkách všudypřítomné na stolech. Většinou to bývá "chille habanero" a je na Scovilleho stupnici pálivosti poměrně hodně vysoko. Papriky (rod Capsicum) obsahují látku kapsaicin, která způsobuje pálení tím, že stimuluje receptory nervových zakončení jazyka. Počet Scoville jednotek pálivosti (SHU) odpovídá přítomnému množství kapsaicinu. Mexiko má 32 států a v podstatě tolik druhů „kuchyně“.
Kuchyni, která se vaří nejenom na karibském pobřeží ve státě Quintana Roo, ale v zásadě na celém Yucatanu se říká yucatecká kuchyně. Základem jsou jako téměř v celém Mexiku placky, fazole, rýže, jalapeňos nebo chilli (pálivé papriky) a maso.
Placky jsou pro domorodce stejně důležité jako chléb pro nás. Placky to jsou hlavně tortillas, bez kterých se neobejde žádné jídlo. Základem je tenká placka z pšeničné nebo kukuřičné mouky. Jedí se prakticky ke každému jídlu, jelikož tu neznají knedlíky a bramborám také moc nedají. Dále se setkáte s tacos, quesadillas, buritos atd.
Tacos jsou malé placky s masem, zeleninou, rybou atd.
Quesadilla je větší placka naplněná (a přeložená) většinou masem se sýrem, samotným sýrem, zeleninou atd.
Buritos je tenounká placka či těsto vytvarovaná jako štrúdl, ale místo jablek je tam směs s masem, zeleninou, sýrem.
Ochutnat můžete také tamales, to jsou placičky z kukuřičného těsta plněné kuřecím nebo jiným masem a balené v kukuřičných listech a takto vařené.
Další, co nesmí většinou chybět na stole jsou frijoles. To jsou fazole rozvařené a rozmixované na pastu, je to velmi lahodné a zdravé. Většinou vám přinesou tzv. "frijoles refritos" což jsou uvařené a rozmixované černé fazole posypané speciálním sýrem. Nenechte se odradit ne příliš lákavým vzhledem a ochutnejte, je to skutečně vynikající.
Stejně tak guacamole bývá často na stole. Je to přepasírované zralé avocado spolu s limetkovou šťávou, koriandrem, jemno nasekanou cibulkou, rajčetem s trochou olivového oleje, špetkou soli a pepře. S tortilla chips neboli totopos chutná skvěle v horku, někdy nahradí polední hlavní jídlo, neboť zasytí a osvěží.
Samozřejmě u žádného jídla nesmí chybět pálivá salsa – viz zmínka na začátku – jídlo není pálivé, ale každý si podle vlastní chuti na jídlo nandá jakou salsu chce a kolik snese. Některé salsy jsou vskutku ďábelské a v dobré restauraci nebo tam, kam chodí Mexičani si jí dělají sami čerstvou.
Můžete se setkat s názvem "habanero" to je salsa získavná z chile habanero, které patří k tomu nejpálivějšímu. Salsa se také podává v restauracích jako couvert společně s tortilla chips, těm se říká "totopos".
Jako polévku si často dávají sopa de lima, což je vývar z kuřete spolu s limetkovou šťávou, cibulí a papričkami.
Mexičané jedí poměrně hodně masa, hlavně hovězí a vepřové a také kuřata, samozřejmě je tu k dostání spousta mořských ryb i plodů moře.
Pokud budete ubytovaní v hotelu s programem all inclusive budete mít též na výběr z široké nabídky mezinárodní kuchyně, ale doporučuji ochutnat tu zdejší - zajděte někam do restaurace, kam chodí místní - zamilujete si ji.
Yucatecká kuchyně je velmi pestrá a lahodná. Navštívíte-li restauraci určitě vyzkoušejte kromě tradičních “fajitas“ třeba „chile relleno" (plněná chili paprika) nebo rybu ala Veracruzana (specielní omáčka ze zeleniny a s capary) nebo „mole“ omáčka (většinou se servíruje s kuřetem), která obsahuje spoustu ingrediencí a kam se přidává čokoláda a chilli – chutná to znamenitě.
Na závěr jako dezert určitě ochutnejte „flan“ - jejich sladký dezert nebo „mayskou kávu“ – budete spokojeni.
Půjdete-li na snídani ochutnejte “huevos rancheros“ nebo "huevos motuleňos" vejce na zdejší způsob
Tequila
Asi jí zná každý, takže jenom dobrá rada, pokud si na ní chcete pochutnat měla by mít na etiketě napsáno „100% de agave“. To znamená, že je destilovaná jenom z agave. Jinak tam můžou přidat jiné „věci“ a není tak jemná a bolí po ní hlava.
Ještě můžete mít tequilu "blanco" nebo „reposado“ nebo dokonce „anějo“, či "extra anějo". Tequila blanco skončí po destilaci rovnou v lahvi a jde do prodeje, ta druhá zraje v dubových sudech alespoň 3 - 6 měsíců a má nazlátlou barvu, čím více času stráví v sudu (aňejo nebo extra aňejo), tím tmavší je a chutí spíš připomíná koňak. Tequila blanco je čirá a má autentickou chuť, kterou získává právě z agave azul. Tequila se většinou servíruje s limetkou, v Evropě je zvykem servírovat tequilu případně se solí, ale věřte že dobrá tequila má jemnou chuť a sůl by to pokazila.
Samostatnou kapitolou jsou tequily v kategorii "cristalino" - je to tequila aňejo či extra aňejo, která je speciální technologií zbavena barvy i chuti po sudu, je tedy čirá a bezbarvá a má velmi jemnou chuť a je patřičně drahá.
Pivo
Mexičané pijí hodně piva. Na rozdíl od našeho, které je díky obsahu kvalitního chmele poměrně hořké, je mexické pivo chuťově výrazně jiné.
Světově známá Corona Extra se vaří z vody, sladu, kukuřice, rýže, chmele, kyseliny askorbové a kvasnic a má obsah alkoholu 4,5%. A stejně jako většina ostatních mexických piv má slabě žlutou barvu a chuť rozdílnou od českého piva, ale v tom horku je docela lahodné (musí být perfektně vychlazené), svěží a lehké a přestože má zhruba stejný objem alkoholu nebudete po jednom pivu cítit vůbec nic. Prodává se v třetinkách a až na výjimky pouze lahvové.
Nejznámější je asi „corona“, ale ochutnejte jejich „montejo“ , "dos equis“, „ sol“ nebo „modelo" či "bohemia“ . Pivo se pije z lahví i plechovek dokonce i v drahých restauracích (samozřejmě vám donesou i sklo pokud požádáte), většinou se servíruje i s kusem limetky v hrdle láhve.
